čtvrtek 10. března 2011

Tragikomické povídání


O březnových dnech jednou větou.
S trochou surrealismu.
Poznatek ze dne dvacátého sedmého února: Nejlepším lékem na angínu je klokanovo objetí, slunce a výhry v pexesu!
Kdyby všechno bylo černobílé jako klávesy na pianu, neměla bych touhu hrát svůj život.
Schovávám nos do vůně knih, čichla jsem si k Pokání od Iana McEwana, pak jsem se topila V melounovém cukru od Richarda Brautigana a teď už zjišťuji, že Nebe nezná vyvolených (E.M.Remarque).
V zelených kostičkách světem neprotančíme a příliš slaný špenát nezachrání ani staré fotky (mimochodem špenát se povedl).
U zamrzlého rybníku rozmrzají zmrzlé duše a pohlazení hřeje víc než hořící dřevo.
Když člověk nemá čas na přemýšlení, je mu mnohem lépe, a proto hurá na palačinky!
Některými kameny se házet nedá, některé rozhovory je nesnadné ukončit, ve snu mi nejvíc slušely kulaté oranžové plstěné (či jaké) sluneční brýle a polomáčenky mají akci na 8 sušenek navíc za patnáct korun českých!
Samotářský výlet za vystěhováním schovával film Předčítač a téměř 33 kg k mým pětapadesáti.
Volala na ní Jaruško a tak se jí zeptala, proč na ni volá, když tu sbírá klacky - je lepší vrátit se zase ke knihám, než si tragikomicky povídat? Na vzpomínky člověk musí mít náladu, to má pravdu.
Je čas to vybalit.

6 komentářů:

  1. nesmírně pozitivní článek :) co Ti, prosím Tě, u něj hraje za písničku? :)

    miluju knihu Nebe nezná vyvolených, je úžasná.

    OdpovědětVymazat
  2. Zatraceně, to je tak šílené, že je to i na mou magoristickou, Alfa Centaurskou mysl zmatečné a musím si to čísti NAPOTŘETÍ! :-D Skvěle, tohle se jen tak nikomu nepovede. Lapila's mě do své klokaní kapsy.
    A Nebe nezná vyvolených je v něčem mrazivá, ale skvělá zkušenost.

    OdpovědětVymazat
  3. Jamie Cullum mi tu zpívá Get your way =)
    Mě právě knížka Nebe nezná vyvolených nějak zklamala, neříkám, že není dobrá, ale asi jsem jen čekala něco jinčího =)
    A Chlupáči, to už je co říct, když i na Tvou mysl je to zmatečné =)

    OdpovědětVymazat
  4. Nádherný článek, slečno klokánková! :) Hltám příběhy tvé klokaní kapsy jedním dechem a nestačím očima vstřebávat jednotlivá milá poselství a tajenky převlečené za slůvka :-) Nikdo, opakuju NIKDO jiný, si neumí takhle hezky pohrát s myšlenkami:)
    A ještě za Jamieho *****

    OdpovědětVymazat
  5. miluju vůni knih, hlavně těch starých :):):) voní tak sladce... jednou chci mít antikvariát

    už se slečno vyskytujete v olomouci??

    OdpovědětVymazat
  6. Melounový cukr! Četla jsi nějaký další knihy od Brautigana? JE super. Chválím, chválím, je to tu pěkné, ještě někdy zabrousím. Remarqua jsem jednu dobu četla pořád a stále, až mě začal unavovat a už to pro mě bylo na "jedno brdo".

    Pěkný den.

    OdpovědětVymazat