Pravda má dlouhé nohy

Tož takhle jednou po ránu.

Mrouskající se myšlenky tvoří křídla letadel.
Až sjedeme po skluzavce ze sřechy, spadneme do slámy.
Zase rostou sedmikrásky!
A nějaký ten čtrnáctý květen by měl rozhodnout, zda-li větve vrby zůstanou svěšené. Aneb dospěli jsme do fáze, kdy je třeba složit zkoušku "dospělosti".
Modrobílá kniha tváří sice září, ale asi se mi zastesklo po těch časech, kdy jsme tu vyťukávali dlouhé články, a navštěvovali duše těch druhých. Je to pryč.

A na dně coffee nezbyde,
zůstane tam jen přilepená lžička, co se v čaji neutopí.