Na lžičce, kterou se míchá duha

Po kapsách kousky smíchu a nastrouhané štěstí. Či jak se tomu vlastně říká? Když přivřu víčka, vidím sklíčka. Barevná. Na Amélii se dívá s lehkostí, namaluju si tu atmosféru na okno. Nejdřív na něj ale fouknu. Psový maňásek Klok si zatančil na Flerety a Jarmilku Šulákovou. My jsme si zatančili na trávě. A v každé dešťové kapce se objeví něco, co by mělo zůstat pod dlažební kostkou. Ráda koukám do panenek. I když nemají šaty. Jen dvě malá kolečka. Trakaře? Prohrála jsem meloun. A objevila jsem dosud nepoznaný pocit. I když k němu prý nemám důvod :)
Jsme maličcí, jsme kašpárci, jsme vobludy, jsme obryně a obryňové. A jsme drsní a nemáme se rádi. S nikým. S ničím. A nemluvíme opačně a namlaváma na áčka. Den začíná tmou. Cítíte?
Čuchám skořici, běhám bosa mezi slimáky, těším se z kulatého míčku, co zase bude skákat po stole. Má pevná a dobře rostlá skákadla. Napočítáme do pěti tisíc a pak zase znovu. Těším se z toho chladu, který hřeje. Těším se ze slunce, které se občas schová za berany. Poslouchám klapání bot po dřevěné podlaze. Mohla bych být profesionální ztrácečkou náušnic. Jaaj ty kokot! Bílé po ránu? Na ránu. Jak jsem poznal vaši matku? Jsme kulturní. Barbaři. A z rozhledny kape pivo a padají nedokouřené cigarety. Když nemyslíte, zaplatíte, a když se zamyslíte, zaplatíte ještě víc. Rub a líc. Tak trochu teskno po Snoubence, tak trochu smutno po Luise, tak trochu šťastno. A pan Christiaan Huygens sestrojil kyvadlové hodiny, šeptala mi slečna Wiki. Proč má hodina jen šedesát minut? A víte co je Ipama? A jak jinak se říká vodní pumpě?

Zazpívejme si.