středa 13. června 2012

Pod bosýma nohama to hladí

Foukám do ucha. Motýlí řasy na tvářích kouzlí úsměvy v zelených očích. Na půdě se pod šaty z listí schovávají koncerty. Sklo topící se v rybníku se bojí bílé labutě. Je nebezpečná jako rebelující srdce? Čarodějné tři hrady se omotávají kolem náručí jako vlasy v barvě piva. Židovské výlety hladí ducha stejně jako lázně ducha. Tóny kytar, co rozezní i bouřkové mraky. Hřmění nepřehlučí zoufalé noční výlety za úsměvem. Když tolik chybí. Červení broučci žijící jako my. Tři barvy halí se do červené, to když je po dlouhé době ten správný čas na Amélii. Kouzlo chaloupky, kde se každý může stát Mravencem. Karlínská Carmen až hokejově smutnila. Barevné koule se zakutálely do děr. Radši bych ale duhové kuličky. Rozkvetlá louka, kam mají noční tvorové zákaz lézt. Nebarevné koule, které se honí za prasátkem, které nekvičí. Však víte. A hadi, co se (ne)hřejí na prsou. Dobýváme Hořické reggae trubičky. Můžou být hroby dřevěné? Ježek tomu dává Chanci, i když je zkouškové. Aspergerův syndrom. Co na to Mary? Mám tuze ráda Aspik. I když v něm nejsou tři švestky, tři citrónky ani jiné trojté ovoce. Pavouk se zelenou prdelkou, co mi spadl za krk. Snad neotráví touhu. Stmívá se, ale když jsem s ním, tak svítí slunce. 
Taky u vás svítí?

2 komentáře:

  1. ó, půdní podzim, ten je nádhernej! taky chodívám na půdu poslouchat kapely, je tam moc útulno a spousta lidí a taky spousta vína a člověku je tam prostě dobře.
    slunko se schovalo za mraky, ne a ne vylízt. ale ono se zas rozsvítí, snad už brzy..!

    OdpovědětVymazat