Dream of flying

Přivírám víčka. Nadechuju se. Čerstvěji než dříve. Objímám stromy. Tu nejdůležitější část mají schovanou v bezpečí. Své kořeny. Napadá mě spousta klišé, ale než jimi plýtvat, budu se jen tiše usmívat. A usínat. Snad se mi nebudou zdát noční můry spojené s vodou, jejichž význam nechápu. Ono vlastně.. sny asi nemáme nikdy pochopit. Prostě tu jsou. 
Jsme v polovině. Vánočka bude bez Rozinek. Ale bude chutnat ... jako všechny chutě spojené do jednoho krásného zázraku. Někdy bych si přála srůst se zemí, když se na ní položím. Vpít se do ní, jako inkoust do pijáku. Ale ne z nějaké deprese. Z potřeby být součástí přírody.
Čekají mě neznámé časy. Nesmím se jich bát. Je to výzva, nádherná výzva! Svět není špatný, je takový, jaký ho chceme vidět. Chtěla bych ho zabalit do lásky. Do té, co trvá. A do té, kterou teprve poznávám.
Jsem jí prostoupena.

Jak buk!