pondělí 21. března 2011

O kaktusech a podobných nehezkostech

Květináč se těšil na barvy, jenže všechny byly uschlé - až na černou a bílou. Paradox? Černá byla všude a nešla smýt. Piano hrálo pianissimo a knížky byly téměř dočtené. Jen Poslední slova ještě nebyla zavřená. Paradox?
Nesmíme zapomínat na brzdovou kapalinu a světla se rozsvěcí až po nastartování. Aktivní pohyb v boji s vodárkou prohrál, nicméně poslední ostravocestování se smálo. Vlakování s gramofonovou deskou mělo své kouzlo i přesto, že na loučení nebylo dost vteřin. Někomu včely ulítly, mě kromě toho jedna zmrzla v šátku - a tak jí bylo u dveří několikrát odzvoněno. A slzy a smích prohazovala jak žonglér míčky. Beranům nevysvětlíte, že hlavou zeď neprorazí. Filmové večery nemusí být tou správnou volbou, ale zpátky ke květináčům.
Často mám pocit, že není jiná možnost, než do prázdného květináče koupit kaktus. Ale když já radši ten prázdný květináč - jen kdyby někdy nebyl tak moc prázdný. Foukala bych bubliny a ty by pak praskaly o kaktusí bodlinky, jenže lepší by to asi nebylo. Hodně nevysloveného a příliš řečeného?
Kam mizí mýdlo z bublin, když bublina praskne? Rozprskne se na zemi, my projdeme a budeme mít čisté nohy. Zkusím to i s myšlenkami!
Sourozenecké cítění se projevuje u nesourozenců a Měsíc prý byl o tolik blíž.
Není pak na všechno
jediným možným řešením
spousta vypadlých řas ve vlasech?

7 komentářů:

  1. S myšlenkami to tak jednoduchí není, ty stopu zanechají. Ale možná je to tak správné, alespoň se po čase pousmějeme nad pošetilostí a bláhovostí některých z nich :)

    Jé, krásná hudba, nádherný zpěvačččin hlas! :) Pěkně zalahodila mým uším takhle po ránu a zpříjemnila probouzení se :)

    OdpovědětVymazat
  2. Poslyš, cos chtěla říct tím sourozeneckým čítením u nesourozenců?

    OdpovědětVymazat
  3. Mým kaktusům chybí květináče a hlína, jak do nich pořád někdo drká. Mým kaktusům není nejlíp. Není mi nejlíp a dneska jsem nebyla ve škole a zítra nevím jestli půjdu, což by mi obyčejně vlastně vůbec nevadilo, jenže zrovna dnes a zítra pan učitel Štěpán promítá malý školní Anifest. Kolik přání se vejde do jedný řasy hozený za třičko?

    OdpovědětVymazat
  4. tyjo, tady to pořád funguje. já jsem z toho hotová.

    /all the walls i strike my head against are inside my head/

    OdpovědětVymazat
  5. Filmové večery jsou pro mě vždy správnou volbou. Dají mi pocit, že mám ještě čas. A že se dívám na svět očima jiného.
    Zeď jde prorazit jedině pochodujícím kladivem.
    Beran jde nakreslit jedině v krabici.
    A než v šátku umírá včela rychleji v zavřeném hroznýšovi.

    Krásná písnička!

    OdpovědětVymazat
  6. Líbí se mi myšlenka foukání bublin na kaktus. Ale chudák pan kaktus obalený v mydlinkách, to by se mu asi nelíbilo. Ovšem za to očištění duše by to mohlo stát! :-)

    OdpovědětVymazat