"Bylo to jeho přání, tak snad je mu tam líp..."
Jenže nic nám ho nevrátí... a pak si uvědomujete, co jste řekli špatně, kdy jste se zachovali jinak, než by bylo správné, pak si uvědomíte, že je pozdě na to, cokoliv říct. Budou mi chybět naše rozhovory, jeho smích, jeho podpora. Na takové věci člověk nebude připravený asi nikdy. Jednou se tam s ním snad všichni zase sejdeme, třeba mě tam jednou konečně naučí balit cigarety, zahrajeme si zase vodopád,... slíbila jsem mu, že si to zopakujeme,...
A během takových zpráv si má člověk zabalit vše potřebné k životu v Litomyšli a normálně fungovat... Říkám si, jsou lidé, kteří to nesou mnohem hůř... ti, co mu byli ještě bližší,...
Jentak mezi řádky, Litomyšl je krásné město, taková malá Olomouc. Myslím, že tam budu ráda. Jsem ráda za to, že mám další šanci,... Jsou tam milí lidé - neznají vás a přesto vás obejmou, když vidí, jak vám je. Všechno se to zvládne!
Však jak se říká, v srdcích zůstane...
Odpočívej v pokoji.
OdpovědětVymazat