Jak jsou ty dny krásné! Možná za to mohou skřítkové. Ale občas se zatoulají, a to jsou dny úplně jiné. Bezmocné, zoufalé, Hvězdy,...! Letos bylo vidět nejvíce Perseidů dvanáctého srpna. Dívali jste se? Vyjeli jsme si s přáteli kousek za město, do polí, kde byla krásná tma. Zakrkembolení se nám nevyhlo, ale za to ta radost, když jsme viděli padající "hvězdy"! Další pohádkový večer. Pak jsme ještě s milým pozorovali doma - tedy ze zahrady. Kdyby nás někdo viděl, musel by se zasmát, nad tou "romantikou", ale nám to všechno připadalo spíš... fascinující. Kouzelné. Navíc, když se přehoupla půlnoc, slavil milý 27. narozeniny, tak měl na nebi vlastně ten nejkrásnější dárek :)
Někdy výletujeme a často něco hrajeme. Třeba Česko nebo Evropu, to nás tuze baví. Fotbálek už skoro nehraju, nemám teď na to tu správnou "kuráž" :)
A když zavírám oči, sním si o domečku v přírodě, o tom, jak bych pěstovala bylinky a zeleninu a je mi hezky.
Žádné komentáře:
Okomentovat