středa 11. prosince 2013

O Budulínkovi

Bylo nebylo, jednoho slunečného zimního dne,...
"Dneska je hezky, dneska by  to šlo,..."
A tak se jelo do porodnice.
Co vám budu povídat... Kdo zažil, pochopí, kdo ne, jen těžko si dovede představit ty  bolesti a následný příval štěstí. Slzy v očích, když vám poprvé přiloží maličkého tvora na tělo, kdy se unaveně zadíváte milovanému do očí a skrz slzy ho políbíte. "My máme miminko!"
A tak mi začala nová životní etapa. Plná starostí i radostí.
Po víceméně poklidném těhotenství teď nastává úplně jiný denní režim. Kolik toho člověk najednou stihne! (A zároveň nestihne). Naštěstí mám ty nejúžasnější rodiče, kteří nám tolik pomáhají, tetičku nesmím opomenout! A hlavně ten můj milý! Pečuje o nás a já pečuju o ně. Hýčkáme se navzájem, hraje malému na kytaru, pomáhá jak může. Co víc si vlastně můžu ke štěstí přát? Hlavně to zdraví.
Vánoce jsou letos tak nějak na druhé koleji, ale za to máme ten nejkrásnější předvánoční dárek.
Mějte se krásně a mějte se rádi! :)

2 komentáře:

  1. Upřímně blahopřeji, gratuluji a do další dní, měsíců a let přeji jen to nejlepší pro celou rodinku :-)
    Ivan

    OdpovědětVymazat
  2. Čtu tě mnoho let... a tohle je krásný vývoj knihy. Svět bude krásný a krásnější! Hlavně to zdraví...

    OdpovědětVymazat